PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE KE STOVKÁM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME!

„Kim Čongun mluvil o tom, že chce v následujících pěti letech napřít veškerou sílu a snahu do armády, vyzbrojování a vývoje jaderných zbraní. V jeho rétorice během sjezdu vládnoucí strany to bylo strašně silné. Zároveň je to pro KLDR ekonomicky výhodné – odhaduje se, že od začátku války na Ukrajině země inkasovala přes 14 miliard dolarů za zbrojení do Ruska,“ říká ve Studiu N koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková.

Od doby, kdy Severní Koreu navštívila naposledy, se země výrazně změnila, a to zejména po pandemii covidu. „Přichází digitalizace, v zemi jsou už celkem běžné mobilní telefony a severokorejská vláda na to musí reagovat – zpřísnily se tresty, včetně trestů smrti,“ popisuje s tím, že Kim Čongun vládne tvrdší rukou než jeho předchůdce Kim Čongil.

Přesto v zemi existují různé formy tichého odporu: „Projevuje se to například tak, že vyšší kasta sleduje jihokorejské seriály. Skrze to přejímá styl oblékání nebo účesy – existují i domovní kadeřnice, které vás trošku upraví. Lidé začínají přejímat i dialekt, třeba říkají ‚kamaráde‘ jihokorejsky, což už je problém, za to vás může policie trestat,“ říká Špitálníková.

Z popkulturního hlediska podle ní v Severní Koreji letí hlavně jihokorejská dramata, ale populární je i západní literatura. „Dá se tam sehnat i Harry Potter nebo časopis Vogue. Jediné, co tam nefrčí, je pornografie, ta je příliš tvrdě trestaná. Velké téma je také oblečení a doplňky – ženy řeší make-up a velkým hitem jsou třeba značkové brýle Dior.“

Koreanistka v podcastu reaguje také na píseň, která oslavuje Kim Čonguna coby laskavého otce národa a stala se populární na sociálních sítích po celém světě. „Severokorejští propagandisté podle mě neočekávali, jaký z toho bude banger,“ směje se Špitálníková.

Podceňuje svět vojenskou schopnost KLDR? Nasadil severokorejský režim sofistikovanější propagandu? Proč založila vlastní nakladatelství? A jak se vyvinula kauza Knihobotu, na kterou před časem upozornila? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION

Veřejnoprávní média jsou na hraně střetu s vládou. Kabinet tlačí nový zákon, který má zásadně proměnit jejich fungování i financování – a uvnitř institucí už se plánuje forma odporu. „Už se řeší ne jestli, ale v jakém momentu se půjde stávkovat,“ říká redaktor Deníku N Tomáš Linhart.

Zatímco vláda mluví o plnění předvolebních slibů, kritici upozorňují na kvalitu návrhu i možné politické motivace. „Z odborného hlediska není důvod, aby došlo k tak rychlým a razantním změnám,“ říká Linhart. „Formálně je to sice návrh zákona, ale mnozí kritici to označují za legislativní paskvil. Někteří analytici tomu říkají prostě ‚věc‘ a odmítají tomu kvůli kvalitě, obsahu a formě říkat zákon.“

Nejde přitom o kosmetické změny, ale o zásah s reálnými dopady: „Pokud se ty rozpočty skutečně osekají na zmiňovanou úroveň, Česká televize může propustit desetinu lidí, rozhlas téměř třetinu pracovníků.“ To by znamenalo omezení výroby, útlum regionální tvorby i redukci zahraničních zpravodajů. „V rozhlase by mohlo dojít ke slučování některých stanic,“ dodává.

Rychlost, s jakou kabinet postupuje, podle něj není náhodná: „Tahle vláda chce výsledky a chce je doručit co nejrychleji. Když k tomu přičteme antipatii Andreje Babiše a Tomia Okamury vůči veřejnoprávním médiím, dostaneme se k důvodu, proč to jde tak rychle.“

Do napjaté situace navíc vstupují i nejasnosti kolem údajné nahrávky z Rady ČT, kterou zveřejnil server Forum 24. Záznam má zachycovat radní Pavla Matochu a Romana Bradáče, kterak hovoří o nedoplaceném půlmilionu korun za neurčenou volbu. Její pravost ale nelze ověřit. „Když jsem ji slyšel poprvé, zdálo se mi, že hlas Romana Bradáče zní jako on. Hlas Pavla Matochy mi podobný nepřipadal. Může to být výtvor umělé inteligence, ale nevíme to. Kdyby šlo o pravou nahrávku, byl by to hmatatelný důkaz, že se někdo snaží ovlivňovat dění v České televizi,“ doplňuje reportér.

Proč došlo u ministra kultury Oty Klempíře ve vztahu k veřejnoprávním médiím k názorové otočce? Mají Česká televize a Český rozhlas silné generální ředitele, kteří jsou připraveni za své instituce bojovat? A postaví se za veřejnoprávní média česká veřejnost? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME, ŽE PODPORUJETE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU

„Máme premiéra, součástí jehož politického úspěchu je vyhýbat se situacím, u kterých by jeho popularita mohla utrpět,“ říká diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský ke sporu o účast zástupců Česka na summitu NATO v Ankaře. V podcastu Studio N kritizuje, že se Andrej Babiš vyhýbá nejen politicky nepříjemným situacím, ale i své ústavní roli.

Podle Žantovského premiér nechává věci „na menších hráčích, kteří se radostně chopí příležitosti a dělají potom v české politice dusno“. Tím podle něj přispívá k eskalaci sporu.

Celý konflikt podle něj způsobil ministr zahraničí Petr Macinka. „Vidím to jako problém, který způsobil a dále pod ním zatápí jeden ministr, a to z osobních a vnitropolitických důvodů, které nesouvisejí s NATO a s tím, kdo tam bude Česko zastupovat,“ míní.

„Je to politická vendeta, ke které se pan Macinka otevřeně přihlásil ve zprávách, které zasílal jednomu z mých kolegů poradců prezidenta. Nyní v tom otevřeně pokračuje a otevřeně škodí zájmům této země, ačkoliv by měl mít jako ministr zahraničních věcí v první řadě na paměti zájmy České republiky. Je to velmi zvláštní způsob chápání své role,“ tvrdí Žantovský.

„Já jsem povoláním psycholog a strávil jsem osm let života v psychiatrické léčebně. Mohl bych chování pana Macinky nahlížet i z tohoto úhlu, ale myslím, že bude lepší, když to zatím neudělám,“ říká ve Studiu N.

Kdo tahá ve sporu Babišovy vlády s prezidentem za kratší konec ústavy? Proč by podle něj kompetenční žaloba nevedla k vyřešení situace? Jak by se s Petrem Macinkou vypořádal Václav Havel? Má stále ještě smysl udržovat formát V4? A zůstává NATO naší bezpečnostní zárukou, nebo už jde jen o spojenectví na papíře? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion